Obec Ptení

Ptení

Obec se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji.

Obec Ptení leží na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny. Ze severozápadní strany je obklopena krásnými lesy a z jihovýchodní strany úrodnými zemědělskými pozemky. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o existenci obce se nachází v soupisu majetku olomoucké kapituly - sboru kněží při biskupském kostele sv. Václava. Listina vznikla z popudu biskupa Jindřicha Zdíka v roce 1141 (do nedávna byl uváděn rok 1131). Ves je uvedena v listině pod názvem „Napteni“. Jméno obce se později vyskytuje v mnoha variantách a je odvozeno od staroslovanské podoby podstatného jména pták. Obec Ptení má tři části: Ptení se nachází v nadmořské výšce 320 – 350 m, místní část Ptenský Dvorek v nadmořské výšce 310 – 340 m a místní část Holubice leží zhruba 415 m nad mořem. K Ptení také patří osada Pohodlí. Sídlo obecního úřadu je Ptení. Katastr obce se rozkládá na ploše 1852 hektarů, z nichž zemědělská půda zabírá plochu 636 ha a lesní půda má rozlohu 1094 ha. Ptení je vyhledávanou rekreační oblastí a ve svém katastru čítá 380 čísel evidenčních. Spolková činnost v obci je velmi bohatá. Nejpočetnějším spolkem v obci je SDH Ptení, který má v současnosti přibližně 140 členů. Nelze opomenout ani Fotbalový klub Ptení, TJ Sokol a Myslivecké sdružení Ptení, organizace, které mimo své vlastní činnosti pořádají každoročně společně s obcí mnoho kulturních a společenských akcí. Vzdělání v obci je zajištěno na úrovni mateřské a základní školy. V budově nynější základní školy se začalo vyučovat 1. září 1949. Kromě vzdělání vytváří škola také nové tradice. Na dřívější ochotnické soubory působící v obci navázal školní divadelní soubor, od roku 1993 pod označením PĎĎ (Ptenské dětské divadlo). Každoročně hraje ve školní aule autorské divadelní pohádky dřívějšího ředitele školy Mgr. Karla Foltina pro širokou veřejnost a školy v okolí. Velmi úspěšně se od roku 1973 rozvíjí i činnost zájmového kroužku, později i sportovního oddílu orientačního běhu. Zajímavostí školy je i „Zlatá kniha cti“, která je vedena od roku 1837. Do ní se dodnes na konci školního roku podepisují nejlepší žáci. Díky projektu EU peníze do škol se podařilo zásadně zmodernizovat i technické vybavení školy včetně interaktivních tabulí, projektorů a nové učebny výpočetní techniky. Dominantou obce na kopci Horka, je opuštěný čtyřkřídlý renesanční zámek s okrouhlými věžemi v nárožích. Původně jednopatrový renesanční zámek postaven počátkem 16. století snad na místě starší tvrze Jakubem Šárovcem a jeho rodinou. K objektu ve tvaru čtverce přiléhalo od západu hospodářské nádvoří. Ve východním křídle zámku byl od r. 1580 po více než tři sta let panský pivovar. Kvůli jeho provozu se zde pěstoval chmel a později i vinná réva. Pozdější majitelé Miniatiové proměnili úbočí kolem zámku na okrasný park, se kterým na východě sousedila oranžerie a skleníky. Po odchodu poslední vrchnosti ze zámku v něm měli panští úředníci kanceláře a byty. Požárem na velikonoční pondělí v r. 1771 bylo nejvíc poškozeno první patro, vyhrazené majitelům, kde se nacházela také zámecká kaple. Chátrající objekt byl kolem roku 1790 upraven na přízemní a rohové věže sníženy. Poté patřil olomouckým klariskám, Saint Genoisům a Liechtensteinům. Od roku 1936 patří městu Prostějov. V zámku, který inspiroval Petra Bezruče k veršům básně „Ptení“ (1899), byly ještě ve druhé polovině 20. století byty pro zaměstnance státních lesů, nyní už je po pěti stoletích neobydlený, a i když před několika lety dostal novou střechu, v podstatě chátrá. Další dominantou obce je kostel svatého Martina, pocházející z přelomu 14. a 15. století. Kostelní loď byla přestavbami prodloužena západním směrem a zvýšena. Rozšířením o boční kaple získal jeho půdorys tvar kříže. Kaplička na Ptenském Dvorku byla postavena v r. 1851, na Holubicích v r. 1938. Sokolovna byla postavena v roce 1936 a v současnosti je majetkem obce. Ptení je i největším zaměstnavatelem konického regionu a širokého okolí. Na jeho katastru ve Ptenském Dvorku byl postaven rozsáhlý komplex, kde se nacházejí velké dřevozpracující firmy, a to Javořice, a.s. a Agrop Nova, a.s., které celkem zaměstnávají zhruba 500 pracovníků. Železniční trať z Prostějova do Chornic (provoz na ní byl zahájen v září 1889) je využívaná nejen pro nákladní dopravu svozu dříví, ale i turisty, kteří navštěvují zdejší lokality. Kolem obce se rozkládají rozsáhlé lesní porosty, chatové oblasti, nivy a potoky, lákající k zajímavým vycházkám do blízkého okolí či k cyklo výletům. V obci je vybudována všechna infrastruktura – vodovod, plynovod, splašková kanalizace, území je pokryto signálem všech tří mobilních operátorů i bezdrátovým internetem. Pořádání větších kulturních akcí je možné ve dvou krytých sálech (v aule školy a v sokolovně), případně na vnějším nezastřešeném prostoru s odpovídající vybaveností za sokolovnou. Rodinné oslavy a svatby lze pořádat ve společenské budově v majetku obce. V obci je vybudováno i zavlažované fotbalové hřiště. V ptenských školách získali základy vzdělání i nejznámější rodáci: Profesor MUDr. Karel Výmola (1864-1935) po studiu na Karlově univerzitě působil na tamní poliklinice, stal se přednostou jejího oddělení a v r. 1913 dosáhl profesury. V Praze - Radlicích, kde založil první ústav pro hluchoněmé děti, se nachází Výmolova ulice. Ve své rodné obci založil nadaci pro nadané žáky a pro obecní chudé, zasloužil se o stavbu sokolovny, byl jejím hlavním mecenášem. Gracián Černušák (1882-1961) dosáhl uznání jako hudební kritik, pedagog a vědec. Z dalších jsou to například Jan Výmola, který vynikl v oboru konstrukce varhan a jehož dílo je považováno za vrchol barokního varhanářství na Moravě, profesor Dr. Josef Švéda se věnoval analytické chemii, JUDr. Antonín Hrazdil, odborný rada ministerstva školství a národní osvěty.

Odkaz na webové stránky obce:  https://www.pteni.cz/